rok 2009, Automatická identifikace - RFID

Co je nového v oblasti RFID? Prostě „to“ používáme.

Také jste si toho všimli? Ještě před dvěma, třemi roky nebyla nouze o konference, diskuse, odborné články a různá pojednání rozebírající všechny možné dopady technologie RFID na náš život, způsoby jejího použití, rozbory očekávané a skutečné efektivity, pře o spolehlivost čtení čipů, až po naléhavé výzvy varující před potencionálním zneužitím ve stylu Orwellova Velkého Bratra. Zatímco dnes najdete občas nějaký článek, většinou o další nové čtečce nebo o novém čipu některého z výrobců, zpráva o další implementaci RFID. Případně popis, jak se nějaká firma vypořádala s adopcí RFID do svého podnikového systému. Optimistické grafy předpovídající geometrický nárůst používání prostředků RFID v nejbližších letech potichu zmizely z hlavních článků odborné literatury.

Můžeme chápat zřetelný ústup popularity diskusí o RFID jako obecné rozčarování a prohru slibné technologie? V jednom aspektu ano. Ti, kteří očekávali zázračné vyřešení všech logistických a výrobních problémů pouhým nasazením moderní technologie, se nyní stávají největšími skeptiky. Upozorňují především na její finanční náročnost a nespolehlivost přečtení tagu. Přitom se nejedná o zásadní odpůrce RFID od samého počátku. Tito pesimisté jsou často právě oni příznační bývalí optimisté, nyní realitou poučení. Svůj současný postoj mají podložený velmi konkrétní cenovou kalkulací a analýzou, která jejich původní představy odsoudila jako buď nerealizovatelné, nebo realizovatelné za cenu obrovských finančních ztrát.

Taková zklamání ale patří k životu, a buďme za ně vděčni. Díky nim jsme získali reálnou představu o omezených možnostech technologie. Víme, že má své hranice, a její výhody umíme přesněji ocenit. Používání RFID se stalo skutečností v tolika oblastech našeho života, že si to ani neuvědomujeme. Plzeňský Prazdroj, po letech neuspokojivých pokusů sledovat cirkulaci plechových sudů a píp pomocí čárových kódů, dnes používá efektivní systém založený na RFID tazích. Na mnoha golfových hřištích v republice dostanete kartu s integrovaných čipem, pomocí níž můžete ovládat automaty v celém sportovním areálu. Ve výrobních linkách našich automobilových závodů jsou zabudovány průmyslové RFID čipy umožňující automatickou výměnu dílů stroje, například řezacích nožů, v průběhu výroby. Palety a přepravky označené RFID tagem se používají ve skladech potravinářských řetězců (mediálně známá je například realizace v pekárenské společnosti PENAM) a významně napomáhají zákonem požadovanému splnění požadavku trasovatelnosti a dohledatelnosti produktu. Projdete-li se po ulicích vnitřní Prahy, nelze si nevšimnout rezidentních karet pro parkovací zóny nalepených z vnitřní strany předních skel všech automobilů. Tyto rezidentní karty jsou ve skutečnosti potisknuté pasivní UHF tagy.

Těžiště aplikací RFID se stále více přesouvá od původně čistě logistických a výrobních systémů do sektoru služeb a sociálnějších oblastí – za všechny jmenujme zdravotnictví a lékárny, státní správu a úřady, knihovny, čistírny oděvů, lyžařské areály. V loňském roce byl rozšířen standard EPC i na frekvenci HF, která je pro mnoho aplikací využitelnější (a levnější), než systémy pracující s frekvencí UHF. Radiofrekvenční identifikace expandovala z výrobních hal a logistických center mezi lidi, a žádný masivní útok do našeho soukromí se prozatím nekonal.

Můžeme si vybrat z nabídky tagů a čteček

K tomu, aby bylo možné nákladnou technologii používat s výsledným ziskem a ne ztrátou, se na trhu musely objevit nové produkty. Máme k dispozici RFID tagy, jejichž funkčnost nijak podstatně neovlivní okolní kovové nebo kapalné prostředí. To byla jedna ze zásadních překážek pro mnoho potencionálních aplikací. Technologii využívající indukci magnetického pole namísto elektrického vyvinula španělská firma Ferroxcube. Na nutnost výroby obrovských nákladů nálepek (v milionech kusů) jenom kvůli tomu, aby se nákupní cena jednoho tagu dostala do rozumné cenové relace, již můžete zapomenout také. Pokud se smíříte se skutečností, že vyrobený tag bude čitelný ze vzdáleností tří metrů namísto původních čtyř, můžete si nechat RFID tag vytisknout speciálním inkoustem na speciální tiskárně. Celá technologie, inkoust, tiskárna i software pro grafické vytvoření antény (tiskne se anténa, samotný čip samozřejmě ne) byla vyvinutá společností Hewlett-Packard. V případě vytisknutých tagů na minimálním množství nezáleží. Můžete si jich objednat jenom několik set kusů, pokud to pro vaše záměry stačí. Především v oblasti HF (13,56 MHz), která má mnohem větší obchodní potenciál díky nižší ceně a menší technologické náročnosti, než RFID ve frekvenčním pásmu UHF (860 MHz – 930 MHz), se objevily desítky asijských výrobců čteček a tagů pro všechna možná použití. Ať už hledáte ruční čtečky ve tvaru pistole, zásuvné čtecí moduly do počítačového portu USB nebo paměťového slotu přenosného PDA, tagy ve tvaru vrutu do dřeva nebo tagy ve tvaru knoflíku (určené pro prádelny), určitě najdete přesně to, co právě potřebujete. A ani technologie UHF již není výsadní doménou několika málo severoamerických a evropských producentů. V této společnosti najdete i všechny větší japonské a jihokorejské korporace.

Evropské projekty

Po mnohaleté fázi zdánlivého přešlapování na místě se Evropa probrala k činům. A vzala to za konec pro Evropu naprosto charakteristický, tak odlišný od jiných kontinentů. Naprostou prioritou je systematičnost, stanovení norem a detailní popis požadovaných certifikací. Založení normotvorných úřadů a organizací autorizovaných k vydávání certifikátů byl první krok, reálné použití mohlo začít až potom. Stručně řečeno jedním slovem - byrokracie. Sám jsem byl kritikem takového postupu pro jeho nutnou pomalost.

V posledních dvou letech ale začínáme sklízet ovoce takového přístupu, a není to ovoce nejkyselejší. Má podobu celoevropských aktivit schopných ovlivnit státní projekty, přičemž tyto aktivity jsou financovány z centrálních bruselských zdrojů. Nadnárodní evropské projekty, které byly v posledních letech spuštěny, se zabývají tématy, které si je obtížné představit jako agendu komerčních firem. Například výstupem tříletého projektu BRIDGE (Building Radio frequency IDentification solutions for the Global Environment), do kterého je zapojená také GS1 Czech, jsou popisy pilotních projektů a školící literatura pro implementaci RFID v různých obchodních aplikacích.

Jiný projekt, RACE networkRFID (Raising Awareness and Competitiveness in Europe), byl oficiálně spuštěn letos v březnu, a je do něj zapojeno přes 30 evropských firem. Jeho agenda je ještě konkrétnější a zajímavější, než u projektu BRIDGE. V horizontu dvou let se dočkáme veřejně publikovatelných databází instalovaných projektů RFID, legislativní a technické podpory aplikací RFID vládních a samosprávných celků, a v neposlední řadě vytvoření a registrace evropského loga, které by mělo být mandatorně umístněno na všech místech, kde je aktivní čtečka RFID. Jestliže se nyní čtenář diví, na jaké zbytečnosti že se zase uvolňují peníze z evropských fondů, dovolím si jemně upozornit, že technologie RFID má i nadále potenciál vstupovat nám do soukromí, a může být k takovému účelu zneužita. Můžeme být rádi, že se to zatím nestalo. Bude-li prosazena zvyklost o transparentním informování občana o aktivním prvku v jeho blízkosti, stane se taková hrozba podstatně nižší.

Po celé Evropě vznikly desítky školících, testovacích a certifikačních laboratoří, tzv. RFID Lab. Jejich smysl a váha přímo úměrně stoupá s množstvím tagů a čteček, které se objevují na trhu. Chcete-li mít jistotu, že právě váš dobře navržený (a dobře zaplacený) nový systém nenarazí po zakoupení hardwaru a tagů během implementace na nečekanou záludnost, není nic snazšího, než požádat dodavatele předem o vzorky a vyzkoušet si jejich funkčnost v prostředí simulujícím to vaše.

A doma v Čechách?

Ani naše země nezůstala stranou. Najdeme zde jak úspěšně fungující efektivní aplikace, tak instalace, u kterých se dá o hospodárném využití technologie RFID silně pochybovat.

Mým osobním kandidátem na nejhorší aplikaci RFID je, v úvodu článku zmíněný, pražský systém rezidentních parkovacích karet. Jako nosná média se používají drahé tagy UHF, jako by snad byla nutná čitelnost čipu ze vzdálenosti dvou metrů. Povinností řidiče nalepit známku na přední sklo automobilu se spolehlivě zamezilo možnosti případného opakovaného využití tagu. Jenom za spotřební materiál musí úřad zaplatit odhadem několik milionů korun za rok. A to nejhorší nakonec: nikdy jsem neviděl strážníka s přenosnou čtečkou ověřujícího platnost rezidentní karty. Technologie RFID pravděpodobně není vůbec používána, úplně stejnou funkci by nejspíš zastaly i obyčejné papírové nálepky bez čipu. Zatím to vypadá na případ aplikace ve světě pojmenovaný jako „slapping“ - nalepení nálepky bez dalšího využití.

Užitečných a racionálních instalací je, naštěstí, nespočet. I v Čechách, stejně jako všude jinde, se překvapivě rychle šíří používání RFID zvláště v nemocnicích a zdravotnických zařízeních.

Na internetu se etablovalo hned několik specializovaných stránek mapujících aktuální vývoj RFID. Na podzim roku 2008 vzniknula společnost Internet věcí v.p.s., v současné době aktivně zapojená do již zmíněného evropského projektu RACE networkRFID. Konkrétní výstupy v podobě databází evropských projektů budou díky této společnosti průběžně publikovány na internetovém portálu skupiny RFID-EPC.

Praktická ukázka na závěr

Dnešní prostředky nám dávají možnost implementovat prvky RFID do stávajícího podnikového systému poměrně snadno. Jak například vybavit vaši zásilku paletovým štítkem s RFID čipem?

Potřebujete k tomu:

jeden ERP systém, který vygeneruje informaci o obsahu zásilky do textového souboru
jednu termotransferovou tiskárnu vybavenou modulem RFID
jednu papírovou nálepku s integrovaným zapisovatelným čipem, tzv. smartlabel
jeden program Bartender verze Enterprise RFID

Postup:

na libovolném počítači s operačním systémem Windows spustíte program Bartender a vytvoříte formát štítku. Při tvorbě tiskového formátu označíte místo, kde se na nálepce nachází RFID čip, a nastavíte, který údaj textového souboru vygenerovaného vaším systémem se má do čipu zapsat. Vše vidíte na obrazovce počítače, v této fázi ještě nemusíte mít tiskárnu ani zapojenou. Stačí pravítko, abyste na smartlabelu dokázali přesně určit polohu čipu
u vytvořeného formátu nastavíte, která pole textového souboru odpovídají kterým tisknutým údajům
spustíte službu Bartender Commander (jež je součástí sady Bartender Enterprise). V konfiguraci služby nastavíte cestu k formátu nálepky a cestu ke složce, kam váš ERP systém exportuje textové soubory
spustíte tiskárnu, nasadíte kotouč s nálepkou smartlabel
ve vašem ERP systému zadáte všechny potřebné informace o zásilce a exportujete je do textového souboru

Toť vše. Služba Bartender Commander zjistí, že se v nastavené složce objevil textový soubor a automaticky spustí tisk s promítnutím všech údajů do připraveného formátu.

Kdybyste byli dodavatelem obchodního řetězce Wal-Mart, možná byste mi za popsaný návod byli vděční. Protože asi dodavatelem Wal-Mart nejste, nikdo po vás takové nálepky nechce. Zatím. Kdo ví, co bude za rok.

Vladislav Zvelebil, 1. 6. 2009